amerika
Amerika je druhý největší z šesti zemských kontinentů. Jde o jediný kontinent, jehož celé území leží nazápadní polokouli a zároveň (tak jako Afrika) na jižní i severní polokouli. Tradičním datem objevení AmerikyEvropany je rok 1492, kdy k břehům tohoto světadílu pod španělskými vlajkami přirazila flotila vedená Kryštofem Kolumbem. Z Evropy však s velkou pravděpodobností vstoupili na americkou půdu jako první Vikingové, a to již o několik stovek let dříve.
Z fyzicko-geografického hlediska se rozlišuje Severní, Střední a Jižní Amerika, které od sebe dělíTehuantepecká, resp. Panamská šíje. Západní pobřeží Ameriky omývá Tichý oceán, východní Atlantický oceán, na severu světadíl zasahuje též do Severního ledového oceánu. Amerika pokrývá 8,3 % povrchu Země (28,4 % pevniny) a žije v ní okolo 14 % lidské populace (900 milionů).
Název
Po objevení Ameriky Kolumbem se nově nalezenému světadílu začalo říkat Nový svět. Dnešní název je odvozen od jména italského obchodníka a mořeplavceAmeriga Vespucciho,[zdroj?] který mezi lety 1499 a 1502 podnikl dvě plavby podél východního pobřeží Jižní Ameriky. Německý kartograf Martin Waldseemüllervydal roku 1507 mapu světa, v níž nově objevený kontinent nazval podle Vespucciho křestního jména – Amerika. Tento akt vyvolal protesty veřejnosti, že seVespucci snaží uzurpovat Kolumbovi jeho prvenství. Vespucci však – jak se později ukázalo z dobové korespondence – označení Amerika nijak neprosazoval.
Geografie
[editovat]Rozsah
Nejsevernější bod Ameriky je Kaffeklubben Island, který je také nejsevernější bod na pevnině Země. Nejjižnější bod jsou ostrovy Southern Thule, i když jsou někdy považovány za část Antarktidy. Nejvýchodnější bod je Nordostrundingen a nejzápadnější bod je ostrov Attu.
[editovat]Poloha
Amerika leží na západní polokouli, je protažena poledníkovým směrem od severu k jihu přes obě polokoule a na jihu se směrem od severu k jihu zužuje. Její maximální délka činí 14 500 km, šířka 5 950 km. Na severu je Amerika obklopena Severním ledovým oceánem, na východě Atlanským oceánem a na západěTichým oceánem. K jiným světadílům se přibližuje: k Asii nejtěsněji (75 km) v Beringově úžině, k Evropě má nejblíže přes Grónsko směrem k Islandu, kAntarktidě se přibližuje řadou souostroví mezi Ohňovou zemí a Antarktickým poloostrovem.
[editovat]Topografie
Nejvyšší hora Jižní Ameriky a celého světadílu je Aconcagua (6959 m n. m.). V Severní Americe je pak nejvyšší hora Mount McKinley (6194 m.n.m.). Západní část Ameriky zabírají Kordillery, západní částí Jižní Ameriky se táhnou Andy a v západní částí Severní Ameriky se rozléhají Skalnaté hory. 2300 km dlouhéAppalačské pohoří se táhne na východním pobřeží Severní Ameriky od Alabamy k Newfoundlandu. Severně od Apalačského pohoří, na východním pobřeží Kanady, leží Arktické Kordillery. V Kaskádovém pohoří, které se také nachází v Kordillerách je známý stratovulkán Mount St. Helens (2549 m n. m.)
[editovat]Hydrologie
Amerika má mnoho řek s velkým povodím. Největší povodí má a zároveň nejdelší řekou v Americe je řeka Amazonka, která má také největší průtok z řek na Zemi. Pramení v Andách. Největší povodí v Severní Americe a druhé největší na světě má řeka Mississippi. Druhé největší povodí v Jižní Americe, okolo 2,5 mil. km², má řeka Paraná. V Jižní Americe se nachází nejvyšší vodopád Salto Angel ve Venezuele. Nejznámější jezera jsou kanadsko-americká: Hořejší, Huronské, Michigenské, Erijské a Ontario. Nejvýše položené jezero na světě je Titicaca, leží v nadmořské výšce 3812 m.
[editovat]Podnebí
Vzhledem k protáhlému tvaru kontinentu od severu k jihu jsou v Americe zastoupena všechna podnebná pásma. Nejsevernější území zasahuje do pásu arktického (polárního). Na něj navazuje subarktický pás. Největší část Severní Ameriky leží v pásu mírném, jih potom v subtropickém. Nejjižnější oblasti zasahují nepatrně do pásma tropického. V tropickém pásmu leží celá Střední Amerika a značná část Ameriky Jižní. Zhruba od obratníku Kozoroha po 40° j.š. se nachází opět pásmo subtropické, na něj navazuje mírné (Patagonie) a nejjižnější části Patagonie a Ohňová země jsou již v pásmu subarktickém, kde je podnebí drsné a studené (proniká sem vliv Antarktidy).
Demografie
[editovat]Populace
Celková populace Ameriky je 858 000 000 lidí a je rozdělena následovně[1]:
- Severní Amerika: V roce 2001 495 milionů obyvatel a v roce 2002 501 milionů obyvatel (zahrnuje Střední Ameriku a Havaj)
- Jižní Amerika: V roce 2001 352 milionů obyvatel a v roce 2002 357 milionů obyvatel
[editovat]Etnologie
Populace Ameriky se skládá z potomků osmi velkých etnik a jejich kombinováním.
- Indiáni, např. Inuité a Aleuté.
- Lidé s evropským původem, hlavně Španělé, Britové, Irové, Italové, Portugalci, Francouzi, Poláci, Němci,nizozemci
a dáni
- Mestici, kteří mají smíšený evropský a americký původ.
- Černoši, hlavně s původem v Západní Africe.
- Mulati, kteří mají smíšený černošský a evropský původ.
- Zambové (španělsky) a Cafuzové (portugalsky), kteří mají smíšený černošský a indiánský původ.
- Asiaté, kteří mají původ ve Východní, Jižní nebo Jihovýchodní Asii.
- Lidé z Blízkého východu.
- Američtí Asiaté, kteří mají smíšený asijský a americký původ.
[editovat]Náboženství
Převažující náboženství v Americe jsou následující:
- Křesťanství (Severní Amerika: 85 %; Jižní Amerika: 93 %)
- Římské katolictví (vyznávané 85 % Mexickým obyvatelstvem, asi 24 % obyvatel USA a více než 40 % obyvatel Kanady).
- Protestantství (vyznávané nejvíce v USA, kde protestanti tvoří polovinu obyvatelstva, a v Kanadě, kde tvoří o trochu více než čtvrtinu populace).
- Pravoslaví (nejvíce se nachází v USA, kde ho vyznává asi 0,5 %, a Kanadě, kde je to nejrychleji se rozšiřující křesťanská skupina a vyznává ho tam zhruba 3 % populace).
- Ostatní křesťanství a necírkevní křesťanství (v USA se vyskytuje asi 1000 křesťanských vyznání a sekt).
- Ateismus (hlavně v Severní Americe — ateisté tvoří 16 % obyvatelstva Kanady, 12 % obyvatelstva USA a méně než 5 % obyvatelstva Mexika; v Jižní Americe jsou asi 4 % obyvatel ateisté)
- Judaismus (vyznávaný 2 % obyvatelstva severní Ameriky — asi 2,5 % obyvatel USA a 1,2 % Kanaďanů; v Latinské Americe 0,23 % — nejvíce v Argentině, kde 200 000 obyvatel jsou Židé)
- Islám (1,9 % (600 000) Kanaďanů, 0,6 % (1 820 000) obyvatel USA a 0,2 % (<250 000) Mexičanů. Dohromady islám vyznává asi 0,5 % populace Severní a 0,3 % populace Latinské Ameriky. Mezi města Severní Ameriky, kde se nachází mnoho muslimů, patří Toronto, Filadelfie, Detroit a New York.)
Mezi další víry patří sikhismus, buddhismus, hinduismus a v malých počtech bahá'í a animismus.
[editovat]Jazyky
V Americe se mluví mnoha jazyky. Některé mají evropský původ, některými mluví domorodci a některé jsou ovlivněny cizími jazyky. Převažujícím jazykem v Latinské Americe je španělština, i když v největším státu Latinské Ameriky, Brazílii, se mluví portugalsky. Vyskytují se zde i regiony, které mluví francouzsky, nizozemsky aanglicky, jako třeba Francouzská Guyana, Surinam a Belize, a na Haiti převažuje haitská kreolština. Indiánskými jazyky se mluví mnohem více v Latinské Americe než v Angloamerice a mezi nejčastější patří nahuatl,kečuánština, ajmarština a guaraní. Několika dalšími indiánskými jazyky se v menší míře mluví v Latinské Americe i Angloamerice. V Latinské Americe se mluví také dalšími kreolskými jazyky.
Jak už název napovídá, v Angloamerice převládá angličtina. V Kanadě se mluví i francouzsky, kdy tento jazyk převládá v Québecu. Je také důležitým jazykem v Louisianě. Španělsky se hodně mluví na jihozápadě USA, který byl součástí Místokrálovství Nové Španělsko, a to hlavně v Kalifornii a v Novém Mexiku. V současné době se v důsledku imigrace z Latinské Ameriky mluví španělsky po celých Spojený státech. Imigrace všeobecně do Angloameriky přinesla jazykovou diverzitu, jenom v USA existuje asi 300 jazyků, ale většinou z nich se mluví jen mezi malými skupinami imigrantů.
Guyana, Surinam a Belize se většinou nepočítají ani do Angloameriky, ani do Latinské Ameriky, protože jsou jazykově odlišné od Latinské Ameriky, geograficky mimo Angloameriku a kulturně odlišné od obou těchto regionů. V Guayaně a Belize je hlavním jazykem angličtina a v Surinamu nizozemština.
- Španělština: zhruba 310 milionů lidí
- Angličtina: zhruba 300 milionů lidí
- Portugalština: zhruba 185 milionů lidí
- Francouzština: zhruba 12 milionů lidí
- Kečuánština: 10-13 milionů lidí
- Guaraní: zhruba 6 milionů lidí
- Čínština: zhruba 5 milionů lidí
- Italština: zhruba 4 miliony lidí
- Němčina: zhruba 2,2 milionů lidí
- Ajmarština: zhruba 2,2 milionů lidí
- Mayské jazyky: zhruba 1,9 milionů lidí
- Nahuatl: zhruba 1,5 milionů lidí
- Tagalog: zhruba 1,5 milionů lidí
- Vietnamština: zhruba 1 milion lidí
[editovat]Nezávislé státy
|
[editovat]Závislá území
|
Regionální spolupráce
- OAS - Organizace amerických států
- NAFTA - Severoamerická dohoda o volném obchodu
- DR-CAFTA - Smlouva o volném obchodu mezi Střední Amerikou, Dominikánskou republikou a Spojenými státy americkými
- SICA - Středoamerický integrační systém
- CARICOM - Karibské společenství
- OECS - Organizace východokaribských států
- MERCOSUR - Společný trh jihu
- CAN - Andské společenství
- UNASUR - Unie jihoamerických národů
- ALBA - Bolívarská aliance pro Ameriku
Na území amerického kontinentu působí hned několik mezistátních organizací, spolků apod. Jednotlivá uskupení států se zaměřují např. na politickou integraci, obchodní záležitosti, odstraňování chudoby, spolupráci v boji s terorismem apod.