BEZVA MIX:D

asie

29. 6. 2012

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s téměř 4 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř. Eurafrasie. Rozkládá se především na východní a severní polokouli. Pokrývá 8,6 % povrchu Země (29,9 % souše) a její obyvatelstvo představuje 60 % světové populace. Během 20. století se počet lidí žijících v Asii téměř zčtyřnásobil.

**Asie**

Asijské geografické rekordy

Mnohé asijské geografické rekordy jsou současně světovými rekordy.

Nejvyšší hora: Mount Everest – 8850 m (Nepál, Čína, Himálaj) je současně nejvyšší horou světa
Nejvyšší činná sopka: Ključevskaja – 4750 m (Rusko, Kamčatka)
Nejnižší bod: hladina Mrtvého moře – 400 m pod úrovní světového oceánu (Izrael, Jordánsko)
Nejhlubší kryptodeprese: Bajkal – dno -1186,5 m pod úrovní hladiny oceánu (Rusko) je současně nejhlubší kryptodepresí na světě
Nejdelší řeka: Chang Jiang – 6379 km (Čína) je 3. nejdelší řeka světa a s průtokem 31 900 m³/s 4. nejvodnatější tok této planety
Největší ostrov: Kalimantan nebo také (Borneo) – 725 460 km² (3. největší ostrov světa)
Největší poloostrov: Arabský poloostrov – 2 780 000 km²^[1]^[2]
Nejvzdálenější místo od moře: Džungarská pánev – 2650 km od Severního ledového i od Indického oceánu (Čína) je současně nejvnitrozemštejším bodem na světě
Největší jezero: Kaspické moře – 371 000 km² (největší jezero na světě)
Nejhlubší jezero: Bajkal – 1642 m (nejhlubší jezero na světě)
Nejlidnatější stát: Čína – 1 348 083 800 obyvatel (nejlidnatější stát na světě)
Největší stát: Rusko – 13 200 000 km² (asijská část; celé Rusko je největší stát světa)

Geologie

Asijský světadíl – počítačový model pohledu z vesmíru

Asie vznikla spojením několika platforem. Sibiřská platforma byla v minulosti samostatným kontinentem, který se spojil s Baltikou, čímž vzniklo pohoří Ural. Čínská platforma se pospojovala z menších bloků (Severní Čína, Blok Jang-c' a Jižní Čína) a nakonec se spojila se Sibiří. V nejmladší době pak do Asie narazily dvě platformy, které se oddělily od někdejší Gondwany: Indická a Arabská.

[editovat]Sibiřské jednotky

Sibiřská (angarská) platforma představuje velký stabilní blok. Aldanský a anabarský štít obsahují horniny až 3,5 miliardy let staré. Člení se následovně:

Předbajkalské jednotky
- Aldanský štít
- Anabarský štít
Vrásová pásma bajkalského vrásnění (Bajkalské pohoří, Jenisejské pohoří)
Depresní jednotky – syneklízy a okrajové prohyby (tunguzská a viljujská syneklíza, předsajansko-bajkalský prohyb)

[editovat]Čínské jednotky

Čínská platforma je rozdělena na vystupující masívy, mezi nimiž leží mladší jednotky. Obsahuje prekambrické štíty:

Čínská platforma také zahrnuje řadu plošin a poklesových pánví. Ty jsou pokryty paleozoickými, mezozoickými a kenozoickými sedimenty různého charakteru a mocnosti. Krystalické podloží leží místy ve větších hloubkách než 10 km.

Pánev Ordos (kambrium až ordovik) obsahuje mimořádně mocné (až 7 km) platformně uložené spraše
Pánev Chuang-che
Pchjongjangská pánev
Sečuánská (Rudá, Červená) pánev (synklinála vznikla koncem permu, 3 až 4 km mocné akumulace z průběhu celých druhohor)
Nanningská pánev
Wutchanská pánev
Alašanská pánev
Platformní sedimenty v Indočíně (perm, trias, jura, křída)

[editovat]Vodstvo

V Asii se nacházejí mnohé z nejdelších a nejvodnatějších veletoků na Zemi, mj. Čchang-ťiang (Dlouhá řeka, Evropanům známá též jako Jang-c'-ťiang),Chuang-che (Žlutá řeka), Ob, Jenisej, Lena, Amur, Mekong, Brahmaputra, Ganga, Indus, Eufrat a Tigris. Velké sibiřské řeky (Ob, Jenisej, Lena) odtékají doSeverního ledového oceánu, čínské a indočínské veletoky (Chuang-che, Čchang-ťiang a Mekong) míří na východ do Tichého oceánu, další směřují k jihu doIndického oceánu. Velké oblasti v nitru Asie jsou bezodtoké, tj. bez spojení se světovým oceánem. Řeky se buď ztrácejí v pouštích (např. Gobi, Taklamakan,Karakum, Kyzylkum), nebo končí ve více méně slaných jezerech, odkud se voda vypařuje (Balchaš, Aralské jezero, Kaspické moře). Z významných řek se to týká např. Amudarji, Syrdarji a Tarimu. Naopak nejhlubší jezero světa Bajkal (odkud voda odtéká řekou Angarou) je sladkovodní a odhaduje se, že obsahuje asi pětinu světových zásob sladké vody.

Regiony a státy

Název regionu^[3] a území, s vlajkou	Rozloha (km²)	Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002)	Hustota osídlení (ob./km²)	Hlavní město
Severní Asie:
Rusko^[4]	13 115 200	39 129 729	3,0	Moskva
Střední Asie:
Kazachstán^[5]	2 346 927	13 472 593	5,7	Astana
Kyrgyzstán	198 500	4 822 166	24,3	Biškek
Tádžikistán	143 100	6 719 567	47,0	Dušanbe
Turkmenistán	488 100	4 688 963	9,6	Ašchabad
Uzbekistán	447 400	25 563 441	57,1	Taškent
Východní Asie:
Čínská lidová republika^[6]	9 584 492	1 384 303 705	134,0	Peking
Čínská republika (Tchaj-wan)^[7]	35 980	22 548 009	626,7	Tchaj-pej
Hongkong (ČLR)^[8]	1 092	7 303 334	6 688,0	Hongkong
Japonsko	377 835	126 974 628	336,1	Tokio
Jižní Korea	98 480	48 324 000	490,7	Soul
Macao (ČLR)^[9]	25	461 833	18 473,3	Macao
Mongolsko	1 565 000	2 694 432	1,7	Ulánbátar
Severní Korea	120 540	22 224 195	184,4	Pchjongjang
Jihovýchodní Asie:
Brunej	5 770	350 898	60,8	Bandar Seri Begawan
Filipíny	300 000	84 525 639	281,8	Manila
Indonésie^[10]	1 419 588	227 026 560	159,9	Jakarta
Kambodža	181 040	12 775 324	70,6	Phnompenh
Laos	236 800	5 777 180	24,4	Vientiane
Malajsie	329 750	22 662 365	68,7	Kuala Lumpur
Myanmar (Barma)	678 500	42 238 224	62,3	Naypyidaw^[11]
Singapur	693	4 452 732	6 425,3	Singapur
Thajsko	514 000	62 354 402	121,3	Bangkok
Vietnam	329 560	81 098 416	246,1	Hanoj
Východní Timor^[12]	15 007	952 618	63,5	Dili
Jižní Asie:
Afghánistán	647 500	27 755 775	42,9	Kábul
Bangladéš	144 000	133 376 684	926,2	Dháka
Bhútán	47 000	2 094 176	44,6	Thimphu
Indie^[13]	3 290 797	1 062 969 504	323,0	Nové Dillí
Írán	1 648 000	66 622 704	40,4	Teherán
Maledivy	300	320 165	1 067,2	Male
Nepál	140 800	25 873 917	183,8	Káthmándú
Pákistán^[14]	795 423	149 732 510	188,2	Islámábád
Šrí Lanka	65 610	19 576 783	298,4	Kolamba
Jihozápadní Asie:
Arménie^[15]	29 800	3 330 099	111,7	Jerevan
Ázerbájdžán^[16]	86 600	9 000 000	103,9	Baku
Bahrajn	665	656 397	987,1	Manáma
Egypt^[17]	63 556	1 378 159	21,7	Káhira
Gruzie^[18]	69 700	4 630 841	66,4	Tbilisi
Irák	437 072	24 001 816	54,9	Bagdád
Izrael	20 770	6 029 529	290,3	Jeruzalém
Jemen	527 970	18 701 257	35,4	San'á
Jordánsko	92 300	5 307 470	57,5	Ammán
Katar	11 437	793 341	69,4	Dauhá
Kuvajt	17 820	2 111 561	118,5	Kuvajt
Kypr^[19]	9 250	775 927	83,9	Nikósie
Libanon	10 400	3 677 780	353,6	Bejrút
Omán	212 460	2 713 462	12,8	Maskat
Pásmo Gazy^[20]	363	1 203 591	3 315,7	Gaza
Saúdská Arábie	1 960 582	23 513 330	12,0	Rijád
Spojené arabské emiráty	82 880	2 445 989	29,5	Abú Dhabí
Sýrie	185 180	17 155 814	92,6	Damašek
Turecko^[21]	756 768	57 855 068	76,5	Ankara
Západní břeh Jordánu^[22]	5 860	2 303 660	393,1	Ramalláh